Od poloviny dubna, kdy jsme zveřejnili zrevidovanou interaktivní mapu Živá jména, postupně opět přibývají další názvy. Zatímco při opětovném spuštění obsahovala mapa 2322 jmen, 4. května to už bylo o téměř tři stovky více. Všechny nově přidané položky procházejí pečlivou kontrolou a ne všechny v databázi zůstanou. Při jejich hodnocení a rozhodování, zda je v databázi ponechat, jsme o něco striktnější než v první fázi sběru, která probíhala od října 2019 do ledna 2020. Jaká jména tedy v databázi ponecháváme, jaká naopak mažeme a proč tomu tak je?

1. Chybně zadaná jména. Stejně jako v první fázi i nyní prioritně odstraňujeme chybně zadané objekty nebo názvy. Nejběžnější chybou jsou duplicity, což znamená, že respondent do mapy přidal objekt nebo variantu jména, které už naše databáze obsahuje.

2. Jména typu Garáže, Kurty, Louka, Park, Parkoviště. V první fázi sběru jsme řadu podobných označení ponechali. Nyní jsme v jejich posuzování přísnější. Vítáme nová jména, ale tento typ označení má jen omezenou vypovídací hodnotu. Nezpochybňujeme fakt, že slouží k orientaci, ale jejich orientační a komunikační potenciál je prostorově a sociálně výrazně omezený. To samo o sobě problém představovat nemusí, v mapě najdete spoustu čistě lokálních, či dokonce „rodinných“ jmen, problematické je, že se takováto označení ve velké míře opakují v různých částech Liberce – v každé čtvrti nebo místní části jsou garáže, park nebo škola. Při jejich hodnocení je tak třeba se ptát, zda mohou jako orientační bod fungovat i v širším kontextu. Vyjdeme-li z podstaty jména („vlastního jména“) jako specifické jazykové/pojmenovací jednotky, pak taková označení jmény nejsou, protože v širším komunikačním rámci dostatečně neplní tzv. identifikační a diferenciační funkci. S ohledem na další aktivity, které v našem projektu plánujeme, proto není účelné, aby se databáze živých jmen o tento typ pojmenování rozrůstala. Znesnadňuje to totiž její další využití.

   Při hodnocení těchto jednotek je rovněž důležité brát v potaz, co přesně označují. Pokud například Smeťák označuje smetiště, je to pro nás důvod jej do databáze spíše nezařadit, pokud Smeťák označuje například hřiště nebo nějaké jiné prostranství, na němž bývala skládka, v databázi jej zpravidla ponecháme.

3. Jména uvedená v jiných mapách. Jména, která se shodují se jmény zanesenými v mapách a plánech, nezařazujeme. Jde především o jména ulic a náměstí, ale také o jména přírodních nebo kulturních památek v okolí města, která obsahují současné turistické mapy nebo třeba mapová aplikace Mapy.cz. Důvodem jejich nezařazení je to, že hlavním cílem projektu Živá jména je sebrat pojmenování neoficiální, lidová, tedy dosud nikde neevidovaná.
4. Jména firem, podniků, provozoven. Zde jsme, přiznáme se, poněkud subjektivní. Určitě nechceme, aby aplikace Živá jména byla reklamou pro nejrůznější firmy. V případě existujících podniků a prodejen jde o to, jestli jsou dominantou svého okolí, a to nejen prostorovou, ale i sociální, komunikační apod.
5. Jména uvnitř větších celků. Diskutabilní je pojmenování částí v rámci větších celků, jako jsou školy nebo nákupní centra. Jako Liberečané vnímáme takové objekty především jako jeden nečleněný celek. Dílčí názvy jsou striktně vázány na příslušnou sociální skupinu, mimo ni jsou prakticky neznámé, navíc se mohou v čase velmi silně proměňovat.
6. Víceslovná jména. Lidová jména, užívaná v běžné každodenní komunikaci, jsou vždy úsporná, tedy nejčastěji jednoslovná (Mírák) nebo předložková (U hasičů), případně dvouslovná typu Starej park. Proto k jiným formám označení objektů přistupujeme velmi obezřetně. V mnoha případech jde spíše o popis příslušného objektu než o pojmenování využitelné v běžné komunikaci. Pro takové případy mohou respondenti využít poznámky.
7. Jména mimo katastr Liberce. Cílem projektu je získat jména z katastru města Liberec (a také Stráže nad Nisou, případně Šimonovic). I s ohledem na budoucí zpracování a využití dat je třeba pracovat s přesně vymezeným geografickým areálem. Aplikaci lze samozřejmě využít pro jakýkoliv prostor, ale v tuto chvíli není pro nás žádoucí, aby se databáze plnila jmény mimo Liberec. Do budoucna nicméně uvažujeme spustit podobný projekt pro Jablonec nad Nisou, případně oblast Jizerských hor.
8. Individuální jména. Projekt Živá jména je otevřen všem. Každý může prostřednictvím mapové aplikace přidat do databáze v podstatě cokoli. To s sebou nese i jistá rizika v tom, že se do databáze dostanou jména čistě individuální, v horším případě vymyšlená. I když je projekt Živá jména jakousi živou kronikou města, přece jen směřuje i k praktickému využití, tedy poznat a prezentovat základní orientační systém obyvatel města Liberce jako celku. Proto nás zajímají především taková jména, která mají širší okruh svých uživatelů. V této fázi ale přirozeně nemáme žádné kontrolní mechanismy, které by zadaná jména dokázaly validovat ve smyslu míry jejich znalosti. Leccos však napoví forma jména: názvy s neobvyklou metaforikou, jména výrazně expresivní, nebo dokonce vulgární obvykle ukazují na individuální tvoření i užívání s minimálním potenciálem stát se součástí sdíleného orientačního systému. Proto se k takovým jménům stavíme poněkud rezervovaně.

Přidávání jmen po 14. dubnu 2020 je podmíněno nutnou registrací. Máme-li u některých nově přidaných jmen nejasnosti či pochybnosti o jejich autenticitě, kontaktujeme jejich autory s prosbou o vysvětlení.