Živá jména (ikona)  Živá jména

Hokejka, Wolkerák, Tajch, Rušička – místa a jejich jména, která jistě zná každý Liberečan. Jména, která se běžně používají, a přesto je v žádné mapě nenajdete. A proto ji vytvořme společně!

V mapě už máme 100 jmen. Děkujeme!

nebo

Co jsou to „živá jména“ a proč je sbírat?

Jde o místa a jejich jména, která žijí v běžné komunikaci, v běžném životě a která slouží ke každodenní orientaci ve městě. Tím se liší od oficiálních, úředně stanovených jmen. Mnoho z takových úředních jmen totiž nemá žádný vztah k pojmenované lokalitě nebo jsou příliš dlouhá a formální, a proto se v běžně mluvené komunikaci nepoužívají. Kromě toho je samozřejmě na území města i celá řada míst, která svá oficiální jména nemají vůbec.

Živá jména jsou cenná tím, že jsou nositelem paměti – paměti lidí i paměti míst. A v této paměti se odráží vývoj města, celá jeho historie, a to historie „žitá“ obyčejnými lidmi i ta „vnucená“ politiky, úředníky, developery a podnikateli. Jsou tedy nezpochybnitelnou kulturně-historickou hodnotou, důležitým svědectvím proměnlivého vztahu člověka ke krajině a k sídelnímu prostoru. Proto stojí za to živá jména sbírat a zkoumat je jak z jazykového hlediska (například jak a z čeho jméno vzniklo), tak z hlediska mimojazykového (například co jméno označuje a kdo jej používá).

Zeměpisná jména (odborně toponyma), ať už oficiální nebo lidová, vznikají z přirozené pojmenovací potřeby. Ta vyplývá z potřeby orientovat se ve fyzickém prostoru, v němž se společně pohybujeme. Tím, že prostor pojmenujeme, vytváříme další sdílený – sociální a komunikační – prostor. A o jeho zmapování nám jde především. Jde o to poznat, podle jakých objektů se Liberečané ve svém městě orientují a jaké jazykové prostředky používají pro jejich označení.

Otázkou také je, nakolik jsou tato jména známá a zda se pro jeden a tentýž orientačně důležitý objekt používá pouze jedno jméno anebo je jich více, případně v čem a proč se liší úřední jméno od toho lidového. Za živými jmény totiž nestojí jen prostá pojmenovací potřeba, tzn. pojmenovat něco, co svůj název nemá, ale lidová jména často vznikají i pro takové objekty, které už nějaký název mají.

Nejčastějším důvodem je úplně jednoduše snaha o úspornost vyjádření. Je pro nás jednodušší zkracovat víceslovná pojmenování, čili jedeme přes Šalďák, bydlíme na Králáku, sejdeme se na Fügnerce. Takové názvy jsou úspornější a flexibilnější. Není to ale důvod jediný. Často si konkurují jména stará a nová. To je dobře vidět ve spojitosti se všemi politickými změnami, které naše společnost prodělala ve 20. století.

Ani Liberec se samozřejmě nevyhnul několikerému přejmenování – a tak starší generace dosud chodí spíše na Gottwalďák než na Soukeňák. Názvy významných veřejných prostranství mají totiž tu nevýhodu, že se v nich reflektuje aktuální společenské směřování. Liberec je navíc specifický tím, že až do roku 1945 šlo v podstatě o německé město. Není tak bez zajímavosti pátrat, jestli se německá historie dosud nějakým způsobem v lidových jménech projevuje i přesto, že si čeští obyvatelé Liberce za 70 let vytvořili vlastní orientační systém, tedy svou vlastní kolektivní paměť. Svědkem té původní německé paměti jsou jména, jako je už zmíněný rybník Tajch (z německého Teichmühle), ale trochu skrytě i jména, jako je třeba Vápenka (německy Kalkofen), upomínající na vápenné pece pracující zde až do 20. let 20. století.

Od poloviny dubna, kdy jsme zveřejnili zrevidovanou interaktivní mapu Živá jména, postupně opět přibývají další názvy. Zatímco při opětovném spuštění obsahovala mapa 2322 jmen, 4. května to už bylo o téměř tři stovky více. Všechny nově přidané položky procházejí pečlivou kontrolou a ne všechny v databázi zůstanou. Při jejich hodnocení a rozhodování, zda je v databázi ponechat, jsme o něco striktnější než v první fázi sběru, která probíhala od října 2019 do ledna 2020. Jaká jména tedy v databázi ponecháváme, jaká naopak mažeme a proč tomu tak je?

Od poloviny dubna, kdy jsme zveřejnili zrevidovanou interaktivní mapu Živá jména, postupně opět přibývají další názvy. Zatímco při opětovném spuštění obsahovala mapa 2322 jmen, 4. května to už bylo o téměř tři stovky více. Všechny nově přidané položky procházejí pečlivou kontrolou a ne všechny v databázi zůstanou. Při jejich hodnocení a rozhodování, zda je v databázi ponechat, jsme o něco striktnější než v první fázi sběru, která probíhala od října 2019 do ledna 2020. Jaká jména tedy v databázi ponecháváme, jaká naopak mažeme a proč tomu tak je?

  1. Chybně zadaná jména. Stejně jako v první fázi i nyní prioritně odstraňujeme chybně zadané objekty nebo názvy. Nejběžnější chybou jsou duplicity, což znamená, že respondent do mapy přidal objekt nebo variantu jména, které už naše databáze obsahuje.
  2. Jména typu Garáže, Kurty, Louka, Park, Parkoviště. V první fázi sběru jsme řadu podobných označení ponechali. Nyní jsme v jejich posuzování přísnější. Vítáme nová jména, ale tento typ označení má jen omezenou vypovídací hodnotu. Nezpochybňujeme fakt, že slouží k orientaci, ale jejich orientační a komunikační potenciál je prostorově a sociálně výrazně omezený. To samo o sobě problém představovat nemusí, v mapě najdete spoustu čistě lokálních, či dokonce „rodinných“ jmen, problematické je, že se takováto označení ve velké míře opakují v různých částech Liberce – v každé čtvrti nebo místní části jsou garáže, park nebo škola. Při jejich hodnocení je tak třeba se ptát, zda mohou jako orientační bod fungovat i v širším kontextu. Vyjdeme-li z podstaty jména („vlastního jména“) jako specifické jazykové/pojmenovací jednotky, pak taková označení jmény nejsou, protože v širším komunikačním rámci dostatečně neplní tzv. identifikační a diferenciační funkci. S ohledem na další aktivity, které v našem projektu plánujeme, proto není účelné, aby se databáze živých jmen o tento typ pojmenování rozrůstala. Znesnadňuje to totiž její další využití. Při hodnocení těchto jednotek je rovněž důležité brát v potaz, co přesně označují. Pokud například Smeťák označuje smetiště, je to pro nás důvod jej do databáze spíše nezařadit, pokud Smeťák označuje například hřiště nebo nějaké jiné prostranství, na němž bývala skládka, v databázi jej zpravidla ponecháme.
  3. Jména uvedená v jiných mapách. Jména, která se shodují se jmény zanesenými v mapách a plánech, nezařazujeme. Jde především o jména ulic a náměstí, ale také o jména přírodních nebo kulturních památek v okolí města, která obsahují současné turistické mapy nebo třeba mapová aplikace Mapy.cz. Důvodem jejich nezařazení je to, že hlavním cílem projektu Živá jména je sebrat pojmenování neoficiální, lidová, tedy dosud nikde neevidovaná.
  4. Jména firem, podniků, provozoven. Zde jsme, přiznáme se, poněkud subjektivní. Určitě nechceme, aby aplikace Živá jména byla reklamou pro nejrůznější firmy. V případě existujících podniků a prodejen jde o to, jestli jsou dominantou svého okolí, a to nejen prostorovou, ale i sociální, komunikační apod.
  5. Jména uvnitř větších celků. Diskutabilní je pojmenování částí v rámci větších celků, jako jsou školy nebo nákupní centra. Jako Liberečané vnímáme takové objekty především jako jeden nečleněný celek. Dílčí názvy jsou striktně vázány na příslušnou sociální skupinu, mimo ni jsou prakticky neznámé, navíc se mohou v čase velmi silně proměňovat.
  6. Víceslovná jména. Lidová jména, užívaná v běžné každodenní komunikaci, jsou vždy úsporná, tedy nejčastěji jednoslovná (Mírák) nebo předložková (U hasičů), případně dvouslovná typu Starej park. Proto k jiným formám označení objektů přistupujeme velmi obezřetně. V mnoha případech jde spíše o popis příslušného objektu než o pojmenování využitelné v běžné komunikaci. Pro takové případy mohou respondenti využít poznámky.
  7. Jména mimo katastr Liberce. Cílem projektu je získat jména z katastru města Liberec (a také Stráže nad Nisou, případně Šimonovic). I s ohledem na budoucí zpracování a využití dat je třeba pracovat s přesně vymezeným geografickým areálem. Aplikaci lze samozřejmě využít pro jakýkoliv prostor, ale v tuto chvíli není pro nás žádoucí, aby se databáze plnila jmény mimo Liberec. Do budoucna nicméně uvažujeme spustit podobný projekt pro Jablonec nad Nisou, případně oblast Jizerských hor.
  8. Individuální jména. Projekt Živá jména je otevřen všem. Každý může prostřednictvím mapové aplikace přidat do databáze v podstatě cokoli. To s sebou nese i jistá rizika v tom, že se do databáze dostanou jména čistě individuální, v horším případě vymyšlená. I když je projekt Živá jména jakousi živou kronikou města, přece jen směřuje i k praktickému využití, tedy poznat a prezentovat základní orientační systém obyvatel města Liberce jako celku. Proto nás zajímají především taková jména, která mají širší okruh svých uživatelů. V této fázi ale přirozeně nemáme žádné kontrolní mechanismy, které by zadaná jména dokázaly validovat ve smyslu míry jejich znalosti. Leccos však napoví forma jména: názvy s neobvyklou metaforikou, jména výrazně expresivní, nebo dokonce vulgární obvykle ukazují na individuální tvoření i užívání s minimálním potenciálem stát se součástí sdíleného orientačního systému. Proto se k takovým jménům stavíme poněkud rezervovaně.

Přidávání jmen po 14. dubnu 2020 je podmíněno nutnou registrací. Máme-li u některých nově přidaných jmen nejasnosti či pochybnosti o jejich autenticitě, kontaktujeme jejich autory s prosbou o vysvětlení.

Aktuálně

13. 4. 2020 – dokončili jsme kontroly a opravy jmen, která jsme sesbírali na podzim a tak se můžete podívat, jak to dopadlo. A znovu jsme otevřeli možnost přispívat skrz interaktivní mapu!
18. 2. 2020 – od 18.00 přednášíme u Fryče, prezentaci najdete zde
2. 2. 2020 – končíme sběr živých jmen a čeká nás vyhodnocování. Děkujeme všem z pomoc!
21. 11. 2019 – ve čtvrtek 21. 11. 2019 od 18.00 budeme mluvit v Krajské vědecké knihovně o libereckých živých jménech a o projektu
21. 10. 2019 – překročili jsme druhou tisícovku jmen!
3. 10. 2019 – překročili jsme první tisícovku jmen
1. 10. 2019 – spustili jsme mapování

Média

18. 2. 2020 – z přednášky u Fryče vznikl záznam. Pokud jste nemohli dorazit, nabízíme odkaz
21. 11. 2019 – povídali jsme si s paní Ivetou Kalátovou ve vysílání 
ČRo Liberec

29. 10. 2019 – rozhovor v Týdeníku Liberecka a povídání v ČRo Liberec
10. 10. 2019
– tiskovou zprávu otiskli také na iDnes
5. 10. 2019 – tiskovou zprávu otiskli v Liberecké drbně, tištěné MF Dnes a v Libereckých zprávách. Děkujeme!

Zapojte se

Pro sběr živých jmen jsme připravili interaktivní mapovou aplikaci se stejnojmenným názvem. Ta umožňuje komukoli zanést jakékoli živé jméno, které na území Liberce zná, to znamená umístit do mapy bod a přidat k němu další důležité atributy – jeho pojmenování a druh objektu, ale i různé varianty a další zajímavé informace. Čím více se nás zapojí, tím lépe. Staneme se tak spolutvůrci živé mapy Liberce, tedy mapy, kterou tvoří sami Liberečané.

Chci začít mapovat

O projektu

Aplikace „Živá jména“ je společným výzkumným projektem Katedry českého jazyka a literatury a Katedry aplikované matematiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, Technické univerzity v Liberci. Navazuje a rozšiřuje dříve prováděné výzkumy toponym (například Toponyma v krajině, jejich struktura a proměny). Výzkum probíhá ve třech na sebe navazujících fázích:

  1. sběr (podzim 2019 – jaro 2020) – získání maximálního počtu používaných toponym a jejich variant spolu s jejich přibližnou polohou
  2. znalost (předpoklad podzim 2020 – jaro 2021) – šetření mající za cíl ověřit, do jaké míry jsou toponyma sebraná v první fázi mezi obyvateli Liberce známá a používaná
  3. prostorová fixace (předpoklad podzim 2021 – jaro 2022) – šetření mající za cíl zjistit u toponym s vyšší mírou znalosti/používání (např. nad 50 %) jaký konkrétní prostor popisují

Sběr živých jmen má svůj praktický potenciál. Budeme-li vědět, jaké objekty obyvatelé města používají pro svou orientaci, mohou se stát podkladem pro pojmenování nových ulic, zastávek hromadné dopravy, rezidenčních celků, parků i jiných veřejných prostranství. Nemusela by tak vznikat umělá, nepříliš nápaditá jména, jako je například Sídliště / Park Nové Vratislavice, v jehož případě se nabízelo „zavedené“ lidové označení Rušička. Informace o živých jménech lze ale použít také pro doplnění map operačních středisek IZS, historických studií apod.

Cílem výzkumu je získat komplexní představu o skutečně používaných místních a pomístních jménech v Liberci. Výstupem bude prostorová databáze „živých jmen“ vizualizovaná formou interaktivních i statických map. Výsledky výzkumu jsou dostupné na adrese http://mapy.fp.tul.cz/zivajmena

Mgr. Václav Lábus, Ph.D.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Katedra českého jazyka a literatury, FP TUL

 

Mgr. Daniel Vrbík, Ph.D.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Katedra aplikované matematiky, FP TUL

 

Najdete nás také na Facebooku :)

© Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2020