Příběhy míst
Každé místo má svůj příběh, který se často odráží v jeho pojmenování či vnímání lidmi. Některé příběhy se s časem vytratily, jiné zůstávají uchovány v zadním šuplíku naší paměti, v archivních materiálech nebo ve znalostech badatelů. Podělte se o své znalosti a vyprávějte příběhy z míst kolem Vás...
Chcete se zapojit?
Nebojíte se hledat informace nebo znáte své okolí a chcete se o svou znalost podělit? Vyberte si, zda budete přispívat anonymně nebo se zaregistrujete a začněte vyprávět.
Znáte někoho, kdo toho ví o historii vrcholů uvedených na Matouschekově mapě hodně, ale bylo by pro něj obtížné pracovat s webovou mapou? Nechte ho vyprávět a zaznamenejte jeho znalosti do aplikace sami nebo napište na daniel.vrbik(zavináč)tul.cz či volejte +420 485 352 812.
O co jde?
Projekt, na jehož stránky jste se dostali, si klade za cíl sesbírat historické informace o místech v regionu, sahajícím od německé Žitavy až po Vrchlabí. V jeho druhé fázi, v roce 2016, byl sběr rozšířen z informací o vrcholech na jakákoli místa. Jako podklad byla vybrána široce oblíbená turistická mapa z roku 1927 od libereckého kartografa Josefa Matouscheka. Snahou je do tohoto sběru zapojit soukromé badatele, nadšence, pamětníky – prostě kohokoli, kdo má nějaké znalosti o svém okolí a nebojí se o ně podělit. Nejde přitom jen o minulost dávnou, ale také o tu nepříliš vzdálenou.
Celý projekt je součástí výzkumu řešeného na Technické univerzitě v Liberci, který se zabývá možností zapojení veřejnosti do studia starých map. Práce dobrovolníků nám pomůže definovat metodiku, jakým způsobem toto zapojení realizovat. Široké veřejnosti pak projekt umožní podělit se o své znalosti a také dozvědět se něco o svém okolí. Výstupem tak bude mimo jiné interaktivní mapa se všemi příběhy a znalostmi, které se nám podaří sesbírat. Více informací o projektu a jeho výstupech naleznete zde.
Všechna data, sebraná v rámci projektu, je možné volně stáhnout ve formátu CSV a použít pro vlastní výzkum nebo mapu. Data stáhnete zde (jako oddělovač je použit tabulátor).
Spezialkarte vom Jeschken und Isergebirge, vydaná v roce 1927, je patrně nejznámější mapou Josefa Matouschka. Velká obliba mezi širokou veřejností vedla v poslední době k jejím několika reprintům a to v letech 2000, 2005 a 2012. Mapa v měřítku 1 : 50 000 o rozměrech 1270 × 720 mm zachycuje území od Lužických hor až po západní Krkonoše. Dohromady se jedná o plochu zhruba 2065 km2.
Tato mapa se vyznačuje, stejně jako i další jeho mapy, velkou podrobností. Velké množství informací o zakreslených jevech a názvech, získával Josef Matouschek (1927a) z rozhovorů s místními pracovníky lesní správy, obyvateli a také z vlastní zkušenosti. Dále využíval informací od ostatních členů spolku, kteří publikovali své články v ročenkách a také z knih, zabývajících se mapovaným prostorem. Těmito informacemi pak obohatil podkladovou mapu, ze které vycházel.
Na několika Matouschkových mapách jsou zobrazeny i objekty, které ve své době ještě nebyly postaveny nebo byla jejich stavba ve fázi příprav. Jak je uvedeno v průvodním článku k mapě (Matouschek 1927a), Matouschkovou snahou bylo zakreslit prvky, které budou s velkou pravděpodobností skutečně postaveny. V případě Spezialkarte vom Jeschken und Isergebirge je takovými příkladem zakreslení plánované přehrady na Velké Jizerské louce, u níž byly v roce vydání mapy ukončeny geologické a zeměmeřické průzkumy a její postavení se zdálo být nevyhnutelné. Od realizace projektu se však později odstoupilo.
Pravděpodobně nejdůležitější informace pro turisty je zakreslení turistických cest v oblasti. Jak je uvedeno pod legendou mapy, všechny cesty v oblasti, které nejsou označeny červeně, se považují za zakázané. Mimo to je na mapě značeno pět samostatných turistických tras a to hlavní cesta Ještěd–Sněžka, hřebenová cesta Růžovský vrch–Ještěd–Sněžka, kuželová cesta Ještěd–Milešovka, modrá cesta Hejnice–Drážďany a červená cesta Výhledy–Kottmar.
Scan mapy použitý v mapové části tohoto projektu je zapůjčen od Jizersko-ještědského horského spolku.
MATOUSCHEK, J., 1927a. Begleitworte zur neuen Gebirgsvereinskarte. Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge, roč. 37, str. 201–203.
MATOUSCHEK, J., 1927b. Spezialkarte vom Jeschken- u. Isergebirge. [1:50 000]. Liberec: Paul Sollor’s Nachfolgen / soukromá mapová sbírka Jiřího Šmídy. 1270 × 720 mm.
Josef Matouschek se narodil 4. října 1867 ve Svárově u Tanvaldu. Jeho otec byl účetním v textilní továrně a po jeho smrti zaplatil baron von Liebieg Matouschkovi studia na obchodní akademii v Liberci. Po studiích jej přijal jako svého osobního tajemníka a Josef Matouschek se tak dostal do společnosti, jejíž členové podporovali nedávno vzniklý Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (Deutscher Gebirgsverein für Jeschken- und Isergebirge, dále jako Německý horský spolek). (Simm 2013)
Jak uvádí Semotanová (Karpaš aj. 2008) v Německém horském spolku se spolu s profesorem Franzem Hüblerem podílel Matouschek na prvním systematickém značení turistických cest v Jizerských horách, publikoval příspěvky o turistice a místních zajímavostech a jako člen hlavního výboru Německého horského spolku se angažoval v projektu výstavby horského hotelu na Ještědu. Mimo to byl autorem několika kartografických děl z této oblasti, zaměřených především na turistiku.
Josef Matouschek zemřel v Liberci na zástavu srdce dne 12. července 1945.
DGVJI,1938.Ein begeisteter Bergfreund. Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge,roč.48,s.3-5.
KARPAŠ, R., aj., 2008. Jizerské hory – O mapách, kamení a vodě. 1. vyd., Liberec: Nakladatelství RK. ISBN 978-80-87100-08-0
SIMM, O., 2013. Josef Matouschek a jeho mapy. Časopis Krkonoše – Jizerské hory [online], 2013, č. 1 [cit dne: 17. 4. 2013]. ISSN 1214-9381. Dostupné zde.
Projekt „Příběhy míst” vzniká v rámci studentské grantové soutěže vedené na Technické univerzitě v Liberci pod názvem „Metody neokartografie ve studiu starých map” (číslo grantu: 21106). Konkrétně jde o metodu crowdsourcingu, citizen science nebo volunteered geographic information. Cílem projektu je sestavení metodiky pro extrakci informací obsažených ve starých mapách zapojením veřejnosti. Díky této metodice budou získána data umožňující další výzkum směřující k hledání aplikovatelnosti výsledků v územním plánování a dalších vědních oborech. Pro veřejnost bude zpřístupněna interaktivní mapa, obsahující všechny získané informace.
A k čemu konkrétně mohou být využity informace o vrcholech a jejich historii uvedené na Matouschekově mapě? Například k přesnějšímu ztotožnění staré mapy se současným stavem (metoda georeferencování, kdy přiřazujeme současné zeměpisné souřadnice místům na staré mapě). Dále k analýze vývoje názvosloví ve studovaném území a také k vytvoření souboru příběhů, znalostí a historických faktů, kterými bude moci kdokoli procházet, číst si je a dozvídat se tak nové informace o svém okolí.
Podmínky
- Registrací do projektu uživatel souhlasí s tím, aby tvůrce projektu ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zpracovával a uchovával jemu poskytnuté osobní údaje, a to pro účely statistiky a pro zasílání informačních e-mailů uživateli souvisejících s projektem. Tyto údaje nebudou poskytnuty třetím osobám.
- Textové informace týkající se studovaných míst, vložené pomocí webové aplikace „Příběhy míst“, může kdokoli libovolně využít, avšak za předpokladu citace projektu „Příběhy míst“ a zdroje, je-li znám, nebo uživatele, jde-li o znalosti získané jeho vlastním výzkumem, ústním předáním nebo pokud jde z pohledu uživatele o obecnou znalost.
- Tvůrce projektu si vyhrazuje právo bez udání důvodu zablokovat přístup uživateli, jehož jednání je v rozporu s dobrými mravy. Dále si vyhrazuje právo smazat práci, která je prokazatelně chybná.
- Obsah vložený uživatelem pomocí aplikace „Příběhy míst“ nesmí obsahovat vulgarismy, projevy rasové nesnášenlivosti nebo zášti vůči jednotlivci nebo skupině jednotlivců. Tvůrce projektu si vyhrazuje právo takový obsah neprodleně odstranit bez udání důvodu.
Daniel Vrbík – daniel.vrbik(zavináč)tul.cz, tel.: +420 485 352 812, Katedra aplikované matematiky FP TUL, Liberec 2016
Scan Speciální mapy Ještědských a Jizerských hor z roku 1927 zapůjčil Jizersko-ještědský horský spolek.
Projekt „Příběhy míst” vznikl v rámci studentské grantové soutěže vedené na Technické univerzitě v Liberci pod názvem „Metody neokartografie ve studiu starých map” (číslo grantu: 21106)